Výživové údaje na potravinách

Tak tenhle článek už se vážně chystám napsat dlouho. Myslím si, že je důležité se v obchodě správně orientovat a vědět, co si mám přidat do košíku a co nikoliv. Výživové údaje vám jistě pomůžou, jen je potřeba vědět, co všechna ta čísla a názvy znamenají. Rovnou jdeme na to. 

Nejdříve bychom si měli říci, že na všech potravinách výživové údaje nenajdete. Existují totiž výjimky a my si je hned řekneme. Výrobce je nemusí uvádět na doplňcích stravy, na přírodní minerální vodě, na potravinách bez obalu (pečivo, zelenina a ovoce,...) a také na nezpracovaných potravinách. Nezpracované potraviny jsou ty, které obsahují pouze jednu složku. Například mouka, med či koření. Když jsem se koukala na obaly od mouky, tak na všech obalech výživové údaje byly, ale nemusí to být pravidlem. Možná vás překvapí, že na takovém oleji tyto údaje také naleznete, ale je to jen díky tomu, že olej už je zpracovaná potravina, tudíž podléhá jiným pravidlům. 

Co se všechno schovává pod pojmem výživové údaje?

Na prvním místě vždy spatříte ENERGETICKOU HODNOTU potraviny. Ta se udává jak v kcal, tak v kJ. Každý preferuje jiné jednotky, tak tam máme hned oboje. Pokud si počítáte kcal/kJ, tak hned na první pohled zjistíte, kolik energie vám potravina do jídelníčku přinese. 

My se však od energetické hodnoty přeneseme dál a to na TUKY. Složka tuky je rozdělena hned na dvě kategorie - celkové množství tuku a množství nasycených mastných kyselin. Když víte, kolik za den můžete sníst celkově tuků, tak opět při prvním pohledu zjistíte, jestli je pro vás tahle potravina vhodná nebo v jak velkém množství si jí můžete dopřát. Uvedu to na příkladu. Když budu vědět, že můžu přijmout 60 g tuku za den a v potravině bude obsaženo 30 g tuku, tak to asi nebude úplně vhodná volba. Musím se poohlídnout po jiném výrobci nebo potravině se sníženým obsahem tuku. Druhou složkou jsou nasycené mastné kyseliny, kterých můžeme za den přijmout opravdu minimum, abychom tělu neubližovali (pouze 10% z celkového energetického příjmu). Když tedy vím, že můžu sníst 60 g tuku za den, tak 1/3 můžou tvořit právě tyto nasycené mastné kyseliny. To tedy v našem případě znamená maximálně 20 g za den. Například mléčná čokoláda má na 100 g potraviny 29 g tuku a z toho 18 g nasycených mastných kyselin. Když sníte jednu mléčnou čokoládu, tak máte vystaráno na celý den. 

Další složkou jsou SACHARIDY. Další velice zajímavá kapitola. Tato složka je opět rozdělena do dvou kategorií. První se nazývá jednoduše sacharidy a ta druhá jsou cukry (na obalu je přesně napsáno: z toho cukry). Tak obsah sacharidů je vám asi jasný. Pokud opět vím, kolik g sacharidů můžu za den přijmout, tak se podle toho můžu opět velmi pěkně orientovat. Ale i pro ty, co svůj příjem neví, je to naprosto jasné. Když bude potravina obsahovat 60 g sacharidů na 100 g, tak to asi nebude nejvhodnější součást jídelníčku. Na co byste se měli opět zaměřit více je právě ta druhá kategorie a to jsou cukry. Přidané cukry jsou velké zlo a za den bychom jich měli maximálně přijmout muži - 40 - 50 g (8-10 malých kostek cukru) a ženy 25 g (5 malých kostek cukru). A teď si zase vezmeme tu naši mléčnou čokoládu. Obsahuje 59,5 g sacharidů na 100 g a z toho cukry 58,7 g. Takže dámy (přece jenom je to více neřest žen), když sníte celou čokoládu na posezení, tak máte denní limit cukrů hned překročen. Bacha na to. 

Předposledním údajem jsou BÍLKOVINY. Tenhle údaj je úplně jednoduchý. Jelikož bychom za den měli přijmout 1 g bílkovin na 1 kg tělesné váhy, tak si to dokážete velmi jednoduše vypočítat. Hledejte potraviny, které mají dostatečný podíl bílkovin. Můžu vám uvést pěkný příklad. Takový Skyr má 12 g bílkovin na 100 g produktu, k tomu má 0,1 g tuku a 3 g sacharidů. Takhle by měl například vypadat produkt, který si můžete s klidným srdcem dopřát každý den. (Samozřejmě to chce občas změnu.)

Posledním údajem je SŮL. Množství soli za den je také nutné si hlídat. Možná vás překvapí, že maximální množství je pouhých 5 g soli za den. Možná si řeknete, že přece moc jídla nesolíte, ale viníka nadbytku soli hledejte v jeho skrytých formách. Například v pečivu, uzeninách či sýrech. 

K tabulce výživových údajů je ještě dobré říci, že může obsahovat ukázku jedné porce. To znamená, že vám výrobce do tabulky například napíše, že jedna porce váží 25 g. Výživové údaje se vám díky tomu můžou zdát naprosto skvělé, ale je potřeba si říci, kolik toho opravdu sníte? Jestli je porce správně odvážená? Většinou tomu tak není právě proto, abyste si danou potravinu koupili. Schválně to někdy doma zkuste. Odvažte si tu vaší klasickou porci a podívejte se, kolik g na porci uvádí výrobce. Množství porce totiž není dané legislativou, takže si každý výrobce může s tímto parametrem pohrát dle libosti. 

V tabulce můžete také najít zkratku RI, která je v procentech. To je tzv. referenční hodnota příjmu u průměrné dospělé osoby. Jinak řečeno, kolik toho přijmete v procentech, když potravinu sníte. Jelikož je to zprůměrované, tak je to vážně jen orientační záležitost. Hlavními parametry jsou ty výše zmíněné. 

Doufám, že vám tento článek alespoň trochu pomůže v rozhodování v obchodě. Ještě bych na toto téma chtěla natočit video, takže se můžete těšit.